Hlubinami vesmíru s RNDr. Pavlem Kalendou

rubrika: Videoarchív | aktualizováno: 6.2.2009

V tomto díle pořadu Hlubinami vesmíru je hostem RNDr. Pavel Kalenda, CSc. - geofyzik.

Zpočátku se dotkneme základních geofyzikálních oblastí a poté se host zaměří na predikci zemětřesení - je vůbec možné předpovídat zemětřesení?

Hlavním tématem tohoto dílu bude ale golobální oteplování. RNDr. Pavel Kalenda se na celou problematiku zaměří jak z hlediska geofyzikálního, tak astronomického. Dozvíme se něco o zajímavém antarktickém vrtu Vostok, který odhaluje dávnou minulost Země a také o souvstažnosti globálního oteplování s naší sluneční soustavou. Možná se dozvíme z úst našeho hosta překvapivé a pro mnohé snad i provokativní úvahy...

Pojďme, usaďme se a vyplujme společně s dr. Pavlem Kalendou od naší Země, abychom se na ní podívali z trochu jiného pohledu.

Ke sledování zve autor pořadu Jindřich Suchánek.

nižší tok (50 - 200 kbps) | vyšší tok (0.5 - 1 Mbps)

Spuštění videa v externím přehrávači

Hodnocení 55 diváků:

8.5

Ohodnoťte tento snímek (1 - nejhorší, 10 - nejlepší):

Diskuse

zobrazit celou diskusi | přidat příspěvek | 9 příspěvků

Mirek Veselý, 26.2.2009 20:22

Ještě jednou díky za objasnění otázek, nejsem věřící člověk, proto si z TV Noe vybírám právě tyhlety astronomické diskuze, případně cestopisné a přírodní dokumenty. Škoda, že TV Noe není rozšířená celorepublikově. Ale když už je součástí kabelové TV v našem malém městě, tak sem si říkal, že to takhle využiju, protože je to zajímavé, co je kolem nás z globálního vesmírného pohledu. A dobře, že to tam často opakují. Ale než bude další nový díl, tak uběhne někdy celý měsíc, uvítal bych to vydání nových dílů v častější frekvenci. Uvidíme, pan moderátor říkal, že letošek je významný rok astronomie, proto rád uvítám i Váš další chystaný (doufámže) díl o zemětřesení, a jeho predikci, ikdyž jste to tam také nakousl. Podobně poutavá povídání o planetách apod. byla kdysi s panem Grygarem, ale toho už taky v TV málo vidím. Naposled kolem pádu tunguzského meteoru na Sibiři, co dávali na ČT2. Občas něco astronomického dávají na TV Spektrum a kanále Discovery, ale vzhledem k poměrnému zastoupení v programu jsou astronomická témata vzácnější. Naposled jsem sledoval také zajímavý pořad o katastrofě raketoplánu Challenger.

Pavel Kalenda, 23.2.2009 04:28

Vážený pane Veselý, ano, Země má největší relativní rotační momenty ze všech planet a tím i největší teoretickou schopnost je předat a "přemístit se". To ale neznamená, že by se Země musela neustále přemisťovat i když si všechna tělesa Sluneční soustavy neustále vyměňují své momenty hybnosti podle toho, v jaké se právě nacházejí pozici vůči barycentru. Je možné, že tato mobilita souvisí s počátečním vývojem Sluneční soustavy a třeba i s tím, proč má sousední Venuše malou rotaci. Stejně si myslím, že o počátcích vývoje Sluneční soustavy toho ještě moc nevíme a polohy planet zásadně neodpovídají polohám exoplanet vůči jejich hvězdám. Více se můžete dočíst zde: http://www.podtime.net/sciprint/fm/index.php?action=downloads&id=593 nebo zde v češtině:http://www.suh.sk/obs/slnsem/obsahwww19.htm

Mirek Veselý, 22.2.2009 23:53

Pane Kalenda, díky za vysvětlení a objasnění otázek kolem periodičnosti a s tím souvisejících klimatických změn. Škoda jen, že nemáme zachované hlubokomořské sedimenty i z dob před 500 milióny let, tedy ze starohor a prahor a vím, že to je pohybem oceánské kůry a tyto sedimenty existovaly, ale nyní jsou jaksi již hluboce pohřbené a zanořené pod kontinentální kůrou a tedy již velmi vysoce metamorfované až úplně roztavené. Pana Cílka osobně znám, i některé z jeho knih, a dokonce jsem se zúčastnil i jeho veřejných přednášek s diskuzemi na různá zajímavá filozoficko-geologická či chcete-li geologicko-filozofická témata (naposled na roli (hydro)geologie na tvářnost a vývoj krajiny). Někde jsem četl, že Země jest nejpohyblivější planetou naší sluneční soustavy. S tím souvisí i další moje otázka a takový jakýsi "oříšek". Jestli je pro to nějaké spolehlivé vědecké vysvětlení, proč právě naše matička Země dostala do vínku "dar" největší pohyblivosti (tedy jakési kinetické energie) a proč tímto zajímavým prvenstvím neoplývá třeba sousední Mars nebo vzdálenější Jupiter? Vím, zní to hloupě, podobně jako otázka typu "Proč právě na Zemi vznikl život?", která se odbývá jednoduše tím, že Země je "tak akorát" vzdálena od Slunce a není tu tedy pro organismy ani teplo, ani zima. Předem se omlouvám, že tato otázka vůbec nesouvisí s tématy periodičnosti a střídání klimatických změn, ikdyž kdo ví, jak to s tím nakonec je... K "oběhu" Sluneční soustavy kolem středu naší Mléčné dráhy mohu jen poznamenat, že to je jen velmi těžko představitelné a jde to až k hranicím lidského chápání, stejně jako kolize dvou Galaxií jež se teoreticky mohou srazit pokud se pohybují přesně proti sobě, kterou jsem tuhle také viděl v nějakém pořadu v TV (PC simulaci). Stejně nepředstavitelné by bylo si představit, co se stane při kolizi dvou černých děr. Vznikne nová a větší černá díra a nebo to "vybouchne" podobně tak, jak se to děje se supernovami?